Toto nezapomenutelné představení se odehrálo pouhých pár měsíců po založení samostatné České republiky, takže stalo jednou z prvních mezinárodních událostí nové éry našeho státu vůbec, zpět do ČR se pak Metallica vrátila o tři roky později, v roce 1996, do Sportovní haly do Prahy. A právě tato dvě města se nám propsala i do tohoto badmintonového víkendu, protože jedna dvojice našich hráčů vyrazila do Brna na GP B dospělých, které pořádal oddíl BadFSPS MU a druhá do Prahy, kde Astra Praha pořádala turnaj kategorií U-9 a U-11. A jestli jsme byli úspěšní, nebo naplnili pravdu starého známého přísloví: “Nejsme kapela, abychom pořád jen vyhrávali” se dozvíte v našem novém článku.
Turnaje mladých nadějí U-9 a U-11 se na pražské Astře zúčastnilo celkem 24 hráčů, mezi kterými figurovali i Adam Jiránek s Jindrou Pivrncem. Ti patří do kategorie U-11, jež se odehrála ve dvou pětičlenných skupinách, ze kterých první dva hráči postupovali do semifinálového pavouku, přičemž všechny zápasy se odehrály na dva vítězné sety do 15 bodů. Los k nám byl tentokrát příznivý, když oba naše hráče ve skupinách oddělil. Jindra si ve skupině “B” připsal vítězství nad domácím Williamem Martinem Kočnerem, ale nad jeho síly byli benátecký Mikuláš Hasoň, hamerský Bohouš Hanl a Adam Jenšík z Astry. Adam byl ve skupině “A” s vyrovnanou bilancí 2-2 ještě o zápas úspěšnější, povedlo se mu totiž přehrát astráka Jakuba Ježka a veseckého Jakuba Rachotu, po porážce od Huga Hanla z Hamru byla jen velká škoda těsné prohry s domácím vítězem skupiny Pavlem Yurinem 15:14, 9:15 a 10:15, tento zápas mohl skupinu ještě pěkně zdramatizovat, nakonec z toho bylo krásné, ale nepostupové, třetí místo. I tak oběma našim kluků přísluší pochvala za předvedené výkon a elán s jakým se soupeři bojovali, v celkovém pořadí Adam skončil na děleném 5.-6. místě, Jindra na dělené 7.-8. pozici.
Město premiérového tuzemského koncertu Metallicy v předposledním květnovém víkendu hostilo turnaj GP B dospělých, který přilákal bez jednoho sto badmintonových nadšenců a nadšenkyň z celé republiky a mezi nimi nechyběli ani naše stálice turnajů dospělých Háňa Stejskalová a Mirko Šída. A jak to celé dopadlo? Inu, bylo to jak na horské dráze – napětí, výkony, emoce a samozřejmě taky párkrát kyselý výraz…no však už to znáte. V úvodním mixu si Miro s Háňou v roli nasazených po různých peripetiích nakonec dokázali poradit s mladým brněnským párem Jakub Reichman-Štěpánka Líčková ve třech setech 22:20, 17:21 a 21:17, a tak je v boji o čtvrtfinále čekala sice nesehrané, ale zato zkušené duo Matěj Volf-Ivka Foukalová. Po slibném startu a vyhraném první setu se karta obrátila a hamersko-vesecká dvojice převzala otěže zápasu do svých rukou a po setech 21:17, 16:21 a 13:21 náš pár dál nepustila. O dvouhře Mira se nemá smysl moc rozepisovat. S pozdějším vítězem, brněnskou extraligovou posilou a bývalým 135. hráčem světa Andi Fadel Muhammadem z Indonésie si nestihl ani pořádně zavázat tkaničky a propotit tričko, když ze singlové soutěže vyfičel 4:21 a 8:21, inu taky zkušenost. Zato Háňa potvrdila svůj výrazný dvouhrový vzestup posledních měsíců, když si nedělala žádné velké problémy s Bárou Volejníkovou (TJ Spoje Praha) 21:10 a 21:13 a sehrála pěknou bitvu se sedmou nasazenou Ivetou Strnadovou (TJ Sokol Dobruška) 19:21, 21:15 a 13:21. Velká škoda, že se nepodařilo na naši stranu zlomit koncovku prvního setu, výsledek by mohl být ještě pozitivnější. I tak velký palec nahoru, příště to určitě vyjde! Čtyřhru už si užíval pouze Miro, který tentokrát spojil síly s veseckým Fabianem Šulou. Po prvním volném kole bylo třeba se proti mladým ostravským puškám Vojtěchu Matušovi s Markem Waliszewski rychle dostat do tempa, což se povedlo 21:8 a 21:11 a mohlo se jít na souboj o medaili proti nasazeným čtyřkám Janu Macákovi a Matěji Volfovi. A i tady se povedl výborný první set (21:17), pak ale soupeři změnili taktiku, zlepšili podání-příjem a zatlačili Mira s Fabianem do obrany, z čehož vyplynula ztráta dalších dvou setů 13:21 a 14:21 a konec nadějí na medaili. A tak jsme sice z Brna žádný cenný kov nepřivezli, za to byla ještě možnost projít se kolem brněnské přehrady, navštívit státní zámek Veveří a zpět po Prýglu se projet výletní lodí. Inu, nejsme žádná Metallica, abychom pořád jen vyhrávali.