Novinky

Neuvěřitelná jízda Denniho Kerpla až pro zlato z GP A U-17!  Zlato, kovově žlutá třpytivá látka, která fascinuje lidstvo už od nepaměti. V periodické tabulce prvků se pod značkou Au z latinského aurum skrývá na 79. místě. Jedná se o chemicky velmi odolný kov, když z běžných anorganických sloučenin ho rozpouští jen tzv. lučavka královská (směs HNO3 a HCl), velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, čehož se využívá hlavně v elektronice. Vznik zlata je v menším množství spojen s explozí supernov, ve větším měřítku pak s kolizí neutronových hvězd. Dnes se získává především těžbou primárních ložisek, kde je zlato velmi jemně rozptýleno v hornině a kov je z horniny separován procesem zvaným loužení. V minulosti se získávalo i rýžováním, ale v současné době jsou tato ložiska již většinou vyčerpána. Světové zásoby zlata jsou omezené, do roku 2014 bylo vytěženo přibližně 175 tisíc tun zlata a zbylé světové zásoby se odhadují...

V oddíle "Dokumenty" je uložen nový předpis pro platbu příspěvků na novou sezónu. Výše členských příspěvků se nemění, prosíme o dodržení termínů. Děkujeme Vedení klubu

Další ročník Memoriálu Ivana Škáchy v pražské Vinoři a medaile z libereckého GP D U-13. Vinoř, německy Winor, dříve vesnice, později od roku 1974 městská čtvrť a katastrální území Prahy a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Vinoř dokonce městská část rozkládající se na severovýchodě hlavního města Prahy. V současné době má 4 163 obyvatel a zaujímá území o rozloze 599 hektarů, do kterého spadá i osada Ctěnice. Vinoř má bohatou historii, když první písemné zmínky o této obci pocházejí již z roku 1088, kdy český král Vratislav II. daroval Vinoř vyšehradské kapitule, Vinoř samotná je však ještě mnohem starší. Mezi kulturní vinařské památky patří barokní kostel Povýšení sv. Kříže postavený v 1. polovině 18. století F. M. Kaňkou, Vinořský zámek, zámek Ctěnice, jakožto jedna z mála dochovaných středověkých tvrzí z 2. poloviny 14. století, nebo pět výklenkových kaplí poutní cesty z Prahy do Staré Boleslavi. Ve Vinoři se nacházel...

Na Bílou sobotu tři medaile Sofi Kerplové z GP C U-15  Nejvýznamnější křesťanský svátek, oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista, a období nejrůznějších lidových tradic spojených s vítáním jara, Velikonoce, vyšly tento rok na druhý dubnový víkend. Tento svátek je pohyblivý a připadá vždy na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben. Začínají vždy ve čtvrtek tzv. Zeleným čtvrtkem, poslední večeří Ježíše Krista, dle tradic by hlavní barvou jídla měla být zelená, ke snídani by se měly podávat jidáše. Následuje Velký pátek připomínající ukřižování Ježíše Krista, v tento den se také prý měly otevírat hory, které vydávaly poklady. Dle pověr se nemělo nic půjčovat, nesmělo se „hýbat“ se zemí (rýt, okopávat apod.), ani prát prádlo. Velikonoce pokračují Bílou sobotou, připomínkou Ježíše ležícího v hrobě, kdy se nekonají žádné obřady ani mše svatá, a vrcholí Velikonoční nedělí, též nazývanou také jako Boží hod velikonoční. Tato největší...

Jaro je tu a s ním nálož rovnou pěti turnajů. V pondělí 20. března 2023 nastalo astronomické jaro. Známá školní informace, že jaro nastává vždy přesně 21. března, byla pravdivá naposledy v roce 2011, od té doby to bylo vždy 20. března, který se postupně změní až na 19. března (což nastane v roce 2048) a zpět k 21. březnu se vrátí až v roce 2102. Začátek jara v roce 2023 byl přesně ve 22 hodin a 24 minut večer, Slunce vstoupilo do znamení Berana a pro celou severní polokouli nastala též jarní rovnodennost, což znamená, že den je stejně dlouhý jako noc. Ten se nyní začne prodlužovat až do letního slunovratu 21. června 16:57 hodin, kdy den bude dvakrát delší než noc. Jaro tedy bude trvat přesně 92 dní a 22 hodin. Na jižní polokouli naopak začal podzim. Na jarní rovnodennosti dodnes závisí i proměnné datum Velikonoc. Zajímavostí je,...

O aprílovém víkendu evropský okruh U-17 v Českém Krumlově a „céčka“ U-15 i dospělých Nastal první dubnový den roku 2023 a s ním i tradiční Apríl. Ten je v Čechách již od 17. století spojen s různými vtípky, žertováním a tropením si legrace z ostatních. Původ tohoto svátku je však ve Francii, kde se nazývá jako „poisson d´avril“, v překladu „dubnová ryba“, což souvisí se zvykem vystřihování ryby z papíru a lepení nešťastníkovi tajně na záda. První doložená zmínka je z roku 1466 a tato akce se postupně šířila dál a dál, v Česku je první záznam o tomto svátku datován k roku 1690 a předpokládá se, že vznikl jako reakce na změnu ročního období z posmutnělé zimy na mnohem rozvernější a veselejší jaro. Dříve se terčem žertíků stávali převážně známí a příbuzní, kteří se posílali na nákupy věcí jako např. ohýbáku na cihly, bublinky do vodováhy, zubní protézy do...

Liberecké přípravky opět v akci a domácí GP C U-17 V neděli 19. března byly rozdány tituly na nejstarším a nejslavnějším badmintonovém turnaji světa, All England Open Badminton Championships. Letos se v hale Utilita Arena Birmingham uskutečnil již neuvěřitelný 113. ročník – první ročník se konal v roce 1899, když mu cestu otevřel úspěch vůbec prvního otevřeného badmintonového turnaje na světě, který se uskutečnil v anglickém Guildfordu o rok dříve 1898. Zajímavostí je, že v prvním ročníku All England se soutěžilo pouze v párových disciplínách, dvouhry byly doplněny až následující rok. Až do 1977 byl tento turnaj považován za neoficiální mistrovství světa (následně Mezinárodní badmintonová federace zavedla oficiální mistrovství), v současné době nese status Super Series Premier. Přerušen byl pouze v letech 1915 – 1919 a 1940 – 1946 kvůli oběma světovým válkám. Letošní ročník s dotací 1 250 000 dolarů ovládli asijští badmintonisté, když vítězi se v neděli stali...

Přehled termínů tréninků a nového rozdělení hráčů a hráček do skupin od září 2023 neleznete na stránce Tréninky

Bronz z republikových GP B U-17 i dospělých a kupa vavřínů z libereckého GP D U-15  Ve čtvrtek 2. března uplynulo přesně 45 let od chvíle, kdy ke stanici Saljut 6 odstartovala loď Sojuz 28 s československým kosmonautem Vladimírem Remkem na palubě. Ten se tak stal prvním a jediným československým kosmonautem a zároveň prvním z jiné země než Sovětského svazu nebo USA, evropská kosmická agentura se k němu hlásí též jako k prvnímu evropskému kosmonautovi. Do kosmu se Vladimír Remek dostal díky programu Interkosmos a ve finálním výběru dostal přednost před dalším vojenským pilotem Oldřichem Pelčákem. Let z kosmodromu Bajkonur odstartoval přesně v 15:28 a Remek společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem strávili ve vesmíru přesně 7 dní, 22 hodin a 17 minut, během kterýchž se na stanici Saljut 6 pomáhali dlouhodobé posádce Jurijovi Romaněnkovi s Georgijem Grečkem a věnovali se i vlastnímu vědeckému programu, aby nakonec 10. března 14:45...